Karel Kapoun

Básník Karel Kapoun se narodil 31. října 1902 v Dubňanech v rodině dřevařského soustružníka a pracovníka tamní sklárny. Po studiu na hodonínské reálce a na Učitelském ústavu v Brně působil od roku 1921 jako učitel v Mikulčicích a poté v Lužicích. Po získání aprobace na vyšší stupeň učil v letech 1929–1945 na měšťanské škole v Moravské Nové Vsi. Tady u něho našel za války dvouměsíční azyl literární kritik Bedřich Václavek v době, kdy žil v ilegalitě. Po válce K. Kapoun krátce vedl literární oddělení Československého rozhlasu v Brně. Ze zdravotních důvodů, ale brzy odešel do důchodu a mohl se více věnovat psaní. Debutoval v břeclavském měsíčníku Stan. Jeho první prózy mu vycházely mezi léty 1925–28 v nymburském časopise Dětský svět. Spolupracoval s Panorámou, Lidovými novinami, časopisem Host do domu a dalšími periodiky. Svým datem narození patřil k tzv. wolkrovsko-nezvalovské generaci, ale do literatury vstoupil v roce 1930 sbírkou Albatros , která vyšla pod pseudonymem S. Kan a do své smrti v roce 1963 vydal dvě desítky básnických sbírek. Básníkovo nadání rozeznal Bedřich Václavek, který se stal jeho rádcem, editorem i kritikem. Později K. Kapounovi vydal sbírky  Závrať (1936) a  Neviditelná polnice (1938). V poezii K.  Kapouna se často objevuje motiv domova, rodného kraje, vzpomínky na dětství a melodika lidové poezie. Z celé jeho poezie vyvěrá básníkův až milostný vztah k životu a ke světu. Hlavní inspirací jeho tvorby byla žena ve všech podobách. Ve svém posledním tvůrčím období začínající sbírkou Velké objetí (1956), změnil tvůrčí poetiku, nově vítá objevy techniky – atomovou energii a první kosmické lety. Karel Kapoun se řadí k předním českým básníkům v období mezi dvěma světovými válkami. Kromě toho je K. Kapoun i autorem rozhlasových her Amundsenova tragédie (1937) a  Slepý mistr (1939), které napsal se svou manželkou Růženou Lukášovou (1906–1998).

Karel Kapoun zemřel 10. června 1963 na rakovinu prostaty v sanatoriu poblíž Tišnova. Pohřben je v Brně, kde žil od roku 1945.

Básnické sbírky:
Albatros (1930)
Noční jízda (1948)
Tep v těle (1934)
Velké objetí (1956)
Závrať (1936)
Doma (1958)
Neviditelná polnice (1938)
Neodcházej (1958)
Potmě (1939)
Obsaďte všechny hvězdy (1960)
Osvětlená okna (1941)
Ohnivá čára (1961)
Ty a já (1941)
Model světa (1962)
Nedobojuješ-nedosníš (1947)
Spí moře v české slze (1962)
Socho, smím? (1947)
Holubička (1962)
Byli tu (1948)
Kdyby tak šeřík nevoněl (1963)

Použitá literatura:
Karel Kapoun: básník. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2015. 397 s. ISBN 978-80-7485-065-3.
Dubňany: minulost a současnost moravskoslováckého města. 1. vyd. Dubňany: MěÚ, 1999, s. 255 s. 178-179.
SPĚVÁK, Přemysl. Rodák z Dubňan skládal básně. Slovácko. 2013, roč. 106, č. 23 (4. 6. 2013), s. 1 a 3.