Josef Uprka

Josef Uprka, známý také jako „Joža“ Uprka, byl významný malíř a grafik pocházející z Moravy, který se zapsal do dějin českého umění především jako představitel romantického historismu, secesního dekorativního stylu a také impresionismu. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších moravských umělců a jeho dílo se často interpretuje jako jedinečný národopisný obraz folklóru jižní Moravy. Uprkovo malířské a grafické umění, které zachycuje život a tradice této oblasti, je ceněno nejen pro svou uměleckou hodnotu, ale i pro etnografický přínos, který poskytuje cenné svědectví o životě a kultuře venkovské Moravy. Jako rodák z Kněždubu se stal nejen symbolem svého rodného kraje, ale i jedním z nejuznávanějších českých umělců, jehož tvorba navždy zůstane spjata s etnickým a kulturním dědictvím regionu.

Základní vzdělání získal v rodné Strážnici, kde navštěvoval školu. Středoškolské vzdělání pokračovalo v Olomouci, kde studoval na německém učitelském ústavu a následně na Slovanském gymnáziu. Po dokončení středoškolského studia se rozhodl pro další vzdělávání v oblasti umění a od roku 1881 studoval na pražské Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Františka Čermáka. V roce 1884 pokračoval ve studiích na Mnichovské akademii, kde se dále zdokonaloval v malířském řemesle. V Hroznové Lhotě, nedaleko svého rodného Kněždubu, zakoupil malý dům, který měl Uprka v plánu přeměnit na svůj ateliér. Tento dům si velmi oblíbil, a tak se rozhodl pro jeho rozsáhlou přestavbu, jež probíhala v roce 1904. Původní stavbu proměnil v prostornou dvoupodlažní vilu, která byla obohacena o charakteristické dřevěné prvky. Tyto detaily byly silně inspirovány tradiční lidovou architekturou, což v té době představovalo moderní a originální přístup. Návrh přestavby a architektonické úpravy připravil jeho blízký přítel, renomovaný architekt Dušan Jurkovič, jenž byl známý svou prací v oblasti moderního umění a lidové tradice. Tato vila se tak stala nejen místem, kde Uprka tvořil, ale i svědectvím o propojení jeho uměleckého a osobního života s českou lidovou kulturou.

Styl tvorby tohoto umělce, včetně způsobu, jakým pracoval s barvami a malířskou technikou, byl často přirovnáván k impresionismu. Jeho práce byly charakteristické živými barvami, expresivními tahy štětce a snahou zachytit okamžiky plné světla a pohybu. K nejznámějším dílům tohoto malíře patří obraz Pouť u svatého Antonínka z roku 1894, který si vysloužil vřelé uznání nejen v domácím prostředí, ale i v zahraničí. Tento obraz byl oceněn prestižní zlatou medailí České akademie, což svědčí o jeho výjimečné kvalitě a významu v tehdejší umělecké scéně. Dalším jeho významným dílem je Jízda králů z roku 1897, které rovněž patří mezi ikonická díla českého malířství. I když je těžké jednoznačně rozhodnout, které z těchto dvou děl malíře proslavilo více, je zřejmé, že obě získala širokou pozornost a uznání. Historické prameny se v hodnocení této skutečnosti různí, což odráží různé názory na význam jednotlivých děl v kontextu doby.

POUŽITÉ ZDROJE:
PAJER, Jiří. Kněždub – minulost a současnost obce. Obec Kněždub, 2011., str. 241, 244.
CHRÁSTOVÁ, Lucie. Joža Uprka – interpretace umělecké osobnosti [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2024-10-02]. str. 8, 9, 13, 16. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/sio8t/FINAL_OPRAVA.pdf