Jano Köhler

Akademický malíř Jano Köhler se narodil 9. února 1873 stejně jako jeho dvojče, sestra Růžena, do česko-německé rodiny koňského vozky z Brna. Otec záhy po narození dětí zemřel a matka se s dvojčaty přestěhovala do rodných Nenkovic u Kyjova. Mladý Jano byl pro nedostatek místa na českých školách nucen navštěvovat jeden rok německou Volksschule v Brně, ale díky českému cítění matky dokončil docházku na české obecné škole. Po studiu na gymnázium v Brně a v Praze pokračoval ve studiu na Umělecko-průmyslové škole v Praze s cílem stát se profesorem kreslení. V letech 1897–1900 navštěvoval Akademii výtvarných umění u prof. Františka Ženíška a u arch. Kamila Hilberta studoval dekorativní techniky v architektuře – sgrafito, fresku a mozaiku. Dál si Köhler doplnil vzdělání při stáži v Mnichově. Po studiu se vrátil zpět na Slovácko do Nenkovic. V roce 1926 se odstěhoval do Strážovic, kde si ve staré šmelcovně vybudoval ateliér.

První velkou zakázkou pro Jano Köhlera byla výzdoba prostějovského zámku sgrafity s hanáckou tématikou. V Prostějově také vytvořil galerii českých světců v chrámu Povýšení sv. Kříže. Pak následovala výzdoba arcibiskupského paláce v Olomouci a Sarkandrovy kaple. Do kapliček podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na sv. Hostýně zhotovil technikou řezané mozaiky křížovou cestu. V průběhu tvůrčího života vytvořil na pětatřicet světských budov např. radnici v Olomouci, v Napajedlích, Tišnově a v Pardubicích. Z jeho dílny pocházejí také vnitřní a vnější ornamenty na Galerii výtvarného umění v Hodoníně, u jejíhož zrodu stál v roce 1913 jako člen a později pokladník Spolku výtvarných umělců Moravských. Vyzdobil také čtyřicet kostelů, kaplí, farních budov a klášterů. Jeho dílo je rozeseto po celé Moravě např. Uherském Hradišti, Valašských Kloboukách, ale především na Kyjovském Slovácku. V Kyjově vyzdobil mariánským sgrafitem průčelí farního kostela, kapli gymnázia, fasádu Vlastivědného muzea, kde na rohu ulice Palackého umístil svůj vlastní autoportrét v šaškovské čepici s rolničkami. Na vile čp. 678 u parku jsou sgrafita Čtyři roční období. V nedalekých Bohuslavicích se nachází jeho sgrafita na hospodě a na bývalé pálenici U Budíků. Zdařilá je také mozaika v chrámu sv. Vavřince v Hodoníně, která znázorňuje mladého Ježíše a sv. Josefa s atributy tesařského řemesla. Pro ZŠ v Lipově vytvořil v roce 1925 malbu Vzdělávání a další dvě malby jsou umístěny v poutní kapli Sv. Antonína Paduánského nad Blatnicí pod Sv. Antonínkem. Jano Köhler se proslavil zejména litografií moravských patronů Cyrila a Metoděje, která se v roce 1933 stala námětem i pro československou známku.

Po celou dobu své aktivní tvorby byl vystaven nepřízním počasí, ať už při výzdobě studených kostelů nebo na lešení fasád, které se podepsalo na jeho zdravotním stavu. Od roku 1935 ho sužoval revmatismus a později se přidala vážná vnitřní choroba. Jano Köhler zemřel 21. ledna 1941 v nemocnici u sv. Anny v Brně. Je pochován v rodinné hrobce ve Strážovicích, kterou zdobí keramická mozaika Madony.

Použitá literatura:
DUNDĚRA, Jiří. 33 životů. 2. vyd. Kyjov: Kyjovské Slovácko v pohybu, 2006. 184 s. s. 19 – 22. ISBN 80-239-8070-X.
Jano Köhler: výstava k 100. výročí umělcova narození. (katalog k výstavě). Hodonín: Galerie výtvarného umění, 1973.
DUNDĚRA, Jiří. Jano Köhler a jeho tvorba. Malovaný kraj. 2011, roč. 47, č. 2, s. 13. ISSN 0323 – 1542.
ŠOLC, Josef. Jano Köhler – malíř dávné Moravy. Slovácko. 2008,