Jura Petrů

Jura Petrů se narodil v roce 1922 muzikálně založené rodině. Otec pocházel z Českomoravské vysočiny a matka z Moravy. Hudební základ získal v hudební škole v Břeclavi. Od té doby se housle staly jeho osudem na celý život. V roce 1939 byl otec vypovězen ze Slovenska a rodina se přestěhovala do Bzence, kde se Jura přihlásil do Slováckého krúžku. V roce 1943 začal pracovat v Uherském Hradišti, kde získal další přátele mezi muzikanty (Vilém Zahradník a Jaroslav Staněk). Společně s cimbalistou Mirkem Kinzlem bývali častými návštěvníky u primáše J. Kubíka v Hrubé Vrbce.

Po válce Jura Pertů nastoupil do Státního výzkumného ústavu zelinářského a zahradnického v Pisárkách. V Brně se stává členem Slováckého krúžku a primášem muziky Vladimíra Úlehly. Zde se poprvé setkal s kyjovskou skočnou, kterou pak proslavil po celém Slovácku. Po smrti V. Úlehly založil Arnošt Frolka, syn známého malíře, rozhlasový soubor, který byl svým způsobem předchůdce BROLNu. Stejně jako pro mnoho dalších muzikantů měl největší vliv na hudební projev Jury Petrů právě A. Frolka. J. Petrů byl kromě hraní a zpívání ve Frolkově muzice i primášem v muzice brněnského Slováckého krúžku, kde se setkal např.  se Slávkem Volavým, Jaromírem Běhunkem, Janem Sladkým nebo Karlem Bimkou. Poznal zde řadu muzikantů z Kyjova, se kterými založil cimbálovou muziku, které primášoval. V roce 1952 se do Kyjova přiženil. V Kyjově se také věnoval mužskému sboru. V Ježově založil dětskou cimbálovou muziku, kde pět působil jako cimbalista. V letech 1963–1965 byl primášem CM ve Svatobořicích, dojížděl hrávat také do souboru Dubina v Hodoníně. Vypomáhal také muzikám v Hovoranech, Vacenovicích a dalších obcích na Kyjovsku. Více než 35 let spolupracoval se Slováckým krúžkem v Kyjově-Nětčicích a později se Slováckým souborem Domu kultury v Kyjově.

Kromě hudebního nadání byl obdařen i výtvarným nadáním. V důchodu se věnoval řezbářství.

Jura Petrů měl velký podíl na rozšíření lidové písně po Kyjovsku a lidová muzika se mu stala koníčkem na celý život. Zdrojem jeho učení mu byly sbírky Poláčka, Sušila a Bartoše, ale i rukopisné sbírky uložené v Ústavu pro etnografii a folkloristiku v Brně. Z těchto pramenů oprášil mnoho zapomenutých písniček.

Použitá literatura:
DUNDĚRA, Jiří. 33 životů. 2. vyd. Kyjov: Kyjovské Slovácko v pohybu, 2006, 129 – 131. ISBN 80-239-8070-X.
40. let cimbálové muziky Jury Petrů. Kyjov: Dům kultury ROH, 23 s.
KOVÁŘÍKOVÁ, Kateřina. Tré primášé. Radio Proglas [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/tre-primase.html