Hippolyt Hopp

Hrdý český vlastenec Hippolyt Hopp přišel na svět 23. června 1869 v Praze jako nejstarší ze tří synů. V Praze absolvoval obecnou i měšťanskou školu. V roce 1885 nastoupil na Varhanickou školu v Praze, která se později sloučila s Pražskou konzervatoří. H. Hopp na škole příliš nevynikal, studium s původních tří let si protáhl na pět kvůli špatnému prospěchu a malé píli. Nakonec školu dokončil a přidal i státní zkoušku ze zpěvu. Než v roce 1891 odešel z Prahy na Moravu, působil jako varhaník v jednom z pražských chrámů. Svá učitelská léta započal na C. K. Vyšším státním gymnáziu ve Valašském Meziříčí. V letech 1891–95 zde zastával funkci vedlejšího učitele zpěvu. Tady také zkomponoval pochod Vzhůru na národopisnou, jenž věnoval místní obci sokolské.

V roce 1896 přišel H. Hopp do Hodonína, kde se usadil natrvalo. Učil na České matiční reálce, nezaměřoval se pouze na výuku hudby, ale se svými žáky nacvičoval vlastenecká vystoupení, tzv. Akademie. Velmi zdařilá byla spolupráce H. Hoppa a J. Mahena, který na škole v roce 1907–1908 působil coby suplent českého a německého jazyka, na skladbě Ta černovská neděla, (Hopp-hudba, Mahen-text) jež byla inspirována tragickými událostmi ze slovenské obce Černová z roku 1907. Kromě toho se zapojil do kulturního a osvětového dění ve městě. Byl členem slavného spolu Svatopluk, později Měšťanská beseda, vedl Hodonský sbor dámský či spolek Hlahol. S místním ochotníky nastudoval operu Viléma Blodka V studni. Pro všechna tělesa skládal četné kompozice. Rovněž působil jako regenschori chrámu sv. Vavřince v Hodoníně, jehož povinností bylo starat se veškerou hudbu při liturgii, komponovat ji a vést v notovém archivu. Nejen post regenschoriho zdědil po Václavu Bártovi, v roce 1899 si vzal jeho manželku, vdovu Cecilii, která byla o třináct let starší, a pravděpodobně také z tohoto důvodu zůstalo manželství Hoppových bezdětné.

H. Hopp se angažoval především jako hudební skladatel. Jeho kompozice většinou nevycházely tiskem, ale jen v rukopisu. Celé jeho dílo čítá asi čtyřicet pět opusů. Dodnes stále hraným dílem jsou dvě části klavírního cyklu Dětem pro radost (op. 21 a 31). Cykly jsou natolik zdařilé, že se cvičí ve výuce hry na klavír na naších uměleckých školách. Další díla tolik štěstí neměla a stala se pouze archivními záznamy. Mezi nimi pochod Vzhůru na národopisnou, písně Naše řeč, Vodotrysk pro mužské sbory, díla pro smíšený sbor Svatební pochod a Ta černovská neděla. Bohužel nedochované jsou orchestrální Moravské tance, Slovácké tance a Valašské tance a symfonická báseň Šuměna.

Hippolyt Hopp působil na české reálce až do 6. března 1918, kdy ji musel kvůli náhlé nemoci opustit. Zemřel 29. 5. 1919 v Praze v nedožitých padesáti letech. Je pochovaný na hřbitově v Olšanech.

Použitá literatura:
MALÍKOVÁ, Pavlína. Hippolyt Hopp, jménem Němec, rodem Čech, avšak srdcem Moravan. Malovaný kraj. roč. 50, č. 6 (2014), s. 9. ISSN 0323-1542.
MALÍKOVÁ, Pavlína. Hippolyt Hopp – hudební osobnost města Hodonína. In Slovácko 2014: společenskovědní recenzovaný časopis pro moravsko-slovenské pomezí. Roč. 56, 2015, s.233–239. ISBN 978-80-87671-21-4.
Československý hudební slovník osob a institucí. 1. sv, A–L. 1. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. 853 s. s. 465.